Saltar al conteníu

Dinastía Chakri

De Wikipedia
Dinastía Chakri
dinastía
Reinu de Rattanakosin
Formáu por House of Chatrakul (en) Traducir y House of Mahidol (en) Traducir
Estáu Tailandia y Reinu de Rattanakosin
Fundador/a Zheng Hua
Creación 6 abril 1782
Cambiar los datos en Wikidata

La dinastía Chakri reina en Tailandia desque, nel añu 1782, el rei Taksin foi declaráu llocu. El nome de la dinastía, “Chakri” (จักรี) deriva del títulu Phya Chakri, apurríu a Caña I cuando inda sirvía como xeneral nel exércitu de Taksin.

Llista de los monarques tailandeses de la dinastía Chakri[editar | editar la fonte]

Reináu Imaxe Monarca Empiezu Fin
Buddha Yodfa Chulal ok el Grande (Caña I)
พระบาทสมเด็จพระพุทธยอดฟ้าจุฬาโลกมหาราช
6 d'abril de 1782
7 de setiembre de 1809
Buddha Loetla Nabhalai (Caña II)
พระบาทสมเด็จพระพุทธเลิศหล้านภาลัย
7 de setiembre de 1809
21 de xunetu de 1824
Jessadabodindra (Caña III)
พระบาทสมเด็จพระนั่งเกล้าเจ้าอยู่หัว
21 de xunetu de 1824
2 d'abril de 1851
Mongkut (Caña IV)
พระบาทสมเด็จพระจอมเกล้าเจ้าอยู่หัว
2 d'abril de 1851
1 d'ochobre de 1868
Chulalongkorn el Grande (Caña V)
พระบาทสมเด็จพระจุลจอมเกล้าเจ้าอยู่หัว "พระปิยมหาราช"
1 d'ochobre de 1868
23 d'ochobre de 1910
Vajiravudh (Caña VI)
พระบาทสมเด็จพระมงกุฎเกล้าเจ้าอยู่หัว
23 d'ochobre de 1910
26 de payares de 1925
Prajadhipok (Caña VII)
พระบาทสมเด็จพระปกเกล้าเจ้าอยู่หัว
26 de payares de 1925
2 de marzu de 1935
Ananda Mahidol (Caña VIII)
พระบาทสมเด็จพระปรเมนทรมหาอานันทมหิดล พระอัฐมรามาธิบดินทร
2 de marzu de 1935
9 de xunu de 1946
Bhumibol Adulyadej el Grandiosu (Caña IX)
พระบาทสมเด็จพระปรมินทรมหาภูมิพลอดุลยเดชมหาราช
9 de xunu de 1946
13 d'ochobre de 2016
10º
Maha Vajiralongkorn (Caña X)
มหาวชิราลงกรณ

13 d'ochobre de 2016

Llista de los rexentes[editar | editar la fonte]

Segundu Monarca[editar | editar la fonte]

Hasta 1885 los reis tailandeses tuvieron el so “segundu rei” o “segundu monarca” (Maha Uparaja), de normal un hermanu del monarca designáu como herederu. Sicasí Caña II foi l'únicu de los sumíos segundos monarques tailandeses n'aportar al tronu. Al finar dalgún segundu rei primero que'l monarca reinante'l títulu pernanecía vacante dellos años. Esti sistema foi derogáu pol rei Chulalongkorn cuando'l so segundu monarca Bovorn Vichaicharn finó y proclamóse al so fíu primoxénitu príncipe herederu.

Llista de los “Segundos Monarques” talilandeses[editar | editar la fonte]

  • Boworn Maha Surasinghanat สมเด็จพระบวรราชเจ้า กรมพระราชวังบวรมหาสุรสิงหนาท (1782-1802)
  • Isarasundhorn (dempués Caña II) (1806-1809)
  • Boworn Maha Senanurak สมเด็จพระบวรราชเจ้า กรมพระราชวังบวรมหาเสนานุรักษ์ (1809-1817)
  • Boworn Maha Sakpolsep สมเด็จพระบวรราชเจ้า กรมพระราชวังบวรมหาศักดิ์พลเสพ (1824-1832)
  • Pinklao พระบาทสมเด็จพระปิ่นเกล้าเจ้าอยู่หัว (1851-1866)
  • Boworn Vichaicharn สมเด็จพระบวรราชเจ้า กรมพระราชวังบวรวิไชยชาญ (1868-1885)

Ver tamién[editar | editar la fonte]


Referencies[editar | editar la fonte]

Enllaces esternos[editar | editar la fonte]